Četla jsem, že zármutek, zklamání a pocity osamocení jsou boží nástroje, jak nám ukázat cestu. Ptala jsem se sama sebe, jak je to možné, kde hledat naději, světlo, když se vše zdá tmavé a beze smyslu? Je smysl právě v samotném pocitu ztracenosti? Ano, odpověď zní ano, je.
Bez ztráty není nálezu, pokud chci najít svou cestu, potom musím mít odvahu se ztratit, pokud ji nemám, na cestu se vydat nemohu, neboť ten, který vykročí, riskuje, ale zároveň ten, kdo vykročí, kdo hledá, ten vždy i najde. Vykračuji, s odvahou a odhodláním jdu dál. Děkuji.
Více Slov štěstí najdete zde.