Každá energie se musí dobíjet. Potřebuji vypnout, vzdálit se, říci: “Teď odcházím.”, jdu si dobít baterky, načerpat novou sílu a inspiraci.
Toto volání musím vyslyšet, je to volání přírody, jejíž jsem součástí. Vypínám rozum, který používám neustále, a zapínám svůj šestý smysl, oddávám se divokosti, která ve mě dříme. Příroda mi našeptává: “Jsi má součást, krásné, nespoutané stvoření! Jdi a dupej do rytmu s ostatními ženami! Vyběhni do teplého letního deště, leť lesem, parkem, řekou, nech vše za sebou a oddej se své zdravé živočišnosti! Naplň se energií a pak dávej!”
A až ucítíš toto volání znovu, řekni pouze: “Odcházím.”.
Více Slov štěstí najdete zde.
To jsou moc krásná slova o životadárné lidské podstatě. Jsme samy sebou a musíme naslouchat volání svých vnitřních žen! 🙂