KDYŽ ŽENY TANČÍ

Ať již máme bloky z dětství, kdy nám všichni říkali, že nemáme talent, či jsme samy sebe zaškatulkovaly mezi ty, které prostě tančit neumí a následně tyto představy o sobě samé přijaly, nebo si říkáme, že na něco takového prostě není čas, tak tím vším se pravděpodobně z velké části odpojujeme od výživného pramene svého ženství!
 
Už jako malé holčičky jsme se začaly různě kroutit a natřásat, když jsme uslyšely hudbu – to totiž naše duše ucítila, že se může konečně vyjádřit, odpoutat se, být viděna. Ano, být viděna, neboť tělo je naše prodloužená duše a jak lépe viditelně vyjádřit to, co se uvnitř nás skrývá, než skrze tělo – skrze tanec!
 
Tělo je Boží chrám a jako takové je potřeba jej brát, je zázračné, dokáže tolik věcí, ale dokáže je, pouze když naše mysl tomu uvěří, když se mysl i srdce odpoutají od našich omezujících přesvědčení.
 
Nakolik je svázaná naše duše, natolik je svázané i naše tělo!
 
Když si tedy dovolíme uvěřit a shodíme ta pouta, tak zjistíme, že i naše tělo najednou dokáže mnohem více, než jsme si kdy dokázaly představit! Postupně zvládáme taneční kroky, které nám dříve připadaly nezvladatelné, méně a méně se stydíme vyjádřit se, ukázat se, jsme více ohebné a pružné, posouváme naše hranice, objevujeme nové světy a s tím jak osvobozujeme naše tělo, roste i SVOBODA NAŠEHO DUCHA – neboť tyto dva světy – duch a tělo – budou navždy nerozlučně svázány.
 
Jedna z nejkrásnějších věcí je pozorovat malé děti, které objevují, čeho všeho je jejich tělo schopné, co s nimi dělá hudba, jak objevují a dobývají prostor kolem sebe, hrají si s kosmickou energií, aniž si to uvědomují.
 
A další krásná věc je, pozorovat ženy při tanci! Když ženy tančí, něco se děje, je to cítit ve vzduchu, je to až hmatatelné – živelná ženská energie, ať již něžná, dynamická, svůdná či divoká – se najednou stává VIDITELNOU!
 
Ženy při tanci otevírají svá srdce, jejich tělo, které si možná poprvé začínají opravdu uvědomovat, ožívá a září, jejich tvář se rozjasňuje, zapaluje se jiskra v oku a takový tanec se pak stává oslavou života, oslavou ženství, nebo možná modlitbou.
 
Pozorovat ženy při tanci je jako pozorovat život sám!
 
Můžeme hopsat po večerech v barech, zajít si na nějakou taneční lekci, či si jen tak zablbnout doma před zrcadlem. Pokud to děláme pro radost z pohybu jako takového, pro radost ze sebe samé, pro ten okamžik svobody a napojení, potom prospíváme nejen sobě, ale i ostatním a vlastně celému světu.
 
Tanec může v ženě probudit dosud uzamknuté komnaty jejího srdce, prohloubit spojení se sebou samou a také prohloubit její prožívání intimních chvil!
 
Věřím, že ŽENA JE TANEC.
 
Za tým La Que Sabé, Dita