Mám odvahu milovat

Vždy jsem si myslela, že lidé, kteří kolem sebe nerozdávají Lásku, jsou vlastně zbabělci. Obalení tuhými vrstvami ochranných štítů, nevidíce krásu kolem sebe, nepouštějíce pozitivní energii ani ven, ani dovnitř. V uzavřeném bunkru bez přístupu k vlastnímu svědomí, ke svému pravému já, mohou ničit a dupat. Násilí jak jejich, tak ostatních je tlačí hlouběji do této bezedné propasti.
 
Milovat – na to člověk potřebuje odvahu. Je to jako vydat se na dobrodružnou cestu plnou nástrah, riskování, výzev a úkolů.
 
 
Je to další z krásných paradoxů. Člověk hledá pohodlí, ale málokdy si uvědomuje, že právě toto pohodlí oslabuje ducha, oslabuje osobnost. Nikdy si nemůžeme v klidu sednout, založit si ruce a vydechnout si. Ne, poslední vydechnutí přichází až se smrtí a do té doby jdeme neustále vpřed. Jsme hrdinové celovečerních filmů, musíme bojovat, prokazovat vůli, víru a odhodlání! Zkoušet, spálit se a zkoušet znovu! Učit se, dělat chyby a učit se znovu! Neustále a pořád dokola!
 

 
Otevřít srdce, znamená věřit, že vše bude dobré. Že vše JE DOBRÉ! Vím, že zvládnu vše! Jsem silná! A odvážná! A proto mohu milovat! Milovat celý svět! Milovat život! Milovat lidi!
 
Děkuji.
 
 
 
 
SLOVA ŠTĚSTÍ!
NEUSTÁLE SE NABÍJÍME POZITIVNÍ ENERGIÍ, ABYCHOM MĚLY SÍLU JÍT DÁL A VĚDĚLY KUDY KAM :-)!