Už před ničím neutíkám
(Tato Slova Štěstí jsou inspirována Teal Swan a její novou teorií spirituality 3.0)
Jako bych trávila život na útěku: na útěku před “negativními” emocemi, “negativními” zkušenostmi. Tvořím svůj život, volím a zaměřuji energii, ale je
v tom dávka urputnosti, dávka nutnosti, vybírám si jednu zkušenost, protože se příliš bojím druhé.
Nyní se uvolňuji. Strachy, které mě dříve ovládaly, slábnou. Svůj útěk zastavuji, otáčím se čelem vzad a hledím do tváře všem svým stínům, obavám, všemu, co jsem se snažila do svého života nepřijímat, co jsem
od sebe odháněla a schovávala se před tím.
Nepotřebuji se schovávat, mám rovná záda, jsem kouzelnice, dobrodějka,
jsem HRDINKA!
Střet se svými stíny bolí. Když se rodí něco nového, také to bolí. Jako bych padala
do hluboké propasti. Nyní však padám vědomě, jsem ochotna riskovat staré vzorce myšlení a chování, ukazuji odvahu, nebojím se zemřít a potom… očištěna, znovuzrozena, magická, lehká letím nahoru. Vznikl nový život.
Vracím se ke svému tvoření, kouzelným volbám a radosti. Nyní bez naléhavosti,
bez potřeby. Tvořím lehce. Pro potěšení. Neboť JÁ UŽ VÍM… UŽ NEUTÍKÁM.
Děkuji.
S Láskou a Úctou
Pět kroků, jak znovunabýt svou ženskou sílu
Hledáš pramen, v němž bys obnovila svoje síly? A kam se vlastně…
Jaké to bylo na Deméter na Valašsku?
V období blížícího se svátku Beltain jsme spolu s asi třiceti ženami…
Jaký by byl tento rok, kdyby ses měla opravdu ráda?
Máš to taky tak, že po novém roce cítíš určitou úlevu. Takový…
Milá Juditko,tvůj článek mě přišel v pravou chvíli…každodenní bojování s negacema a strachem co zase přijde vezmou člověku tak potřebnou energii,kterou je třeba využít úplně jiným směrem.Není to snadné,někdy až nemožné…ale přeměnění a přijetí negativity v dobrou myšlenku,nebo skutek i ten nepatrný…je nádherný dar co rozehřívá srdce.Tak jak píšeš Judit,při zrození a přeměně je většinou bolest na kterou brzy zapomeneme,protože dostáváme daleko více než nás to stálo!NEUTÍKÁM-PŘIJÍMÁM!s láskou a objetím marta
Martčiko, děkuji za krásná, upřímná slova! Hluboké sdílení je nejvíce ozdravující. Objímám Tě a těším se na Tebe už brzy :-)!!! J.
Judit, krásně jsi to napsala.. pravdivě, začetla jsem se do slov a připomněla si pocit, který zažívám, když se postavím něčemu, z čeho mám strach a obavu. Vždycky zjistím, že to není tak hrozné a je to opravdu, jakoby člověk ležel na zemi na tom pomyslém “dně” a když se zvedne, podívá se k nebi, tak je o hodně lehčí v myšlenkách, ale i na těle, ty pocity, to je správný ukazatel “směru” 🙂 papa Valerie
Milá Valerie, Valuško, přesně tak. Nejvíc s Tebou souhlasím. Krásně jsi to napsala. Děkuju, děkuju, děkuju! Objímám! J.