NĚŽNOSTI

Pro lidskou bytost je Něha nepostradatelná. Ženy obecně mají k Něžnostem blíže nežli muži, jsou často zvyklé na něžná gesta a dotyky, jimiž se obdarovávají samy navzájem jen například při běžné konverzaci.

Ženské tělo je mnohonásobně citlivější, nežli to mužské a pro ženu je dotyk, dotyk s opravdovým citem (nemyslím tím tedy, asi dobře myšlené, poplácání po zádech) nesmírně vyživující. Ano, takový dotyk či gesto doslova VYŽIVUJE ženské jádro!

Spousta z nás ale Něhu neumí přijímat ani ji dávat. Z větší či menší části máme naše těla (raději) znecitlivěná, ať už z jakýchkoliv důvodů. Pokud budeme souhlasit s tvrzením, že ženské tělo je nerozlučně spjato se srdcem, nemůžeme se potom tomuto znecitlivění divit. Naše srdce bývají ztvrdlá, obklopená spoustami krust, jimiž se v průběhu našeho života obklopujeme. Jsme potom jako takové cibule obalené v ochranných slupkách, jimiž se vymezujeme vůči okolí, které nás třeba v minulosti zranilo. A právě NĚŽNÝ VĚDOMÝ DOTEK může pomalu tyto krusty rozpouštět!

Také s tím, jak žena poznává více a více samu sebe – jde do hlubin svého srdce, se stává více a více citlivou i v úrovni celotělové.

Existuje občas určitá tendence Něžností opovrhovat. Možná více Muži mají z Něhy strach, neboť jí mohou být vedeni do hlubší intimity, do větší pravdivosti vůči sobě samotným i vůči své ženě, mohou jí být vedeni do světa, kde není prostor pro různá tzv. mužská, ale falešná povrchní gesta, jsou nuceni odkrýt svůj vnitřní svět, svá srdce! Možná mají strach, že tím přijdou o svou mužnost, že budou pohlceni tím světem, kterému tolik nerozumí. Přitom tušíme, že tomu tak není!
Ale myslím, že i spousta z nás žen se potýká s podobným problémem.

Strach z hloubky, strach z opravdové nefalšované intimity, z odhalení srdce v jeho pravé podstatě, ze samotného štěstí… Toto vše je totiž velmi nepohodlné. Jednoduší je přeci zůstat na povrchu, kde to tak dobře známe a kde to tolik nebolí. A tak raději naše touhy potlačíme a zůstaneme u rolí, které jsme dobrovolně přijaly – hrajeme si v posteli na vzdychající pornoherečky (nic proti tomu, pokud si v lásce a v radosti vědomě tuto roli volím) ve snaze zalíbit se své drahé polovičce a jedeme dále ve svých starých programech. Toto vše raději, nežli se stát otevřenou, zranitelnou a barvu přiznávající Bohyní ve své plnosti, V PRAVDĚ!

Kolik z nás žen je nekompromisně pravdivých?

Kolik z nás plně ukáže hloubku svého srdce, svých tužeb?

Kolik žen tvrdí, že ani příliš Něhu nepotřebují, protože tuší, jak moc by musely své srdce otevřít a být zraněné?

Dita Berková za La Que Sabé pro Intimi.sk