Chrámový tanec

Ožívání hlubinné paměti ženské duše

Chrámový tanec je pro ženskou duši jako setkání se zdánlivě ztracenou částí sebe sama, kterou celý život hledala. Je jako jemné zemětřesení v poušti, které zpoza písku vynořuje, oprašuje tisíce let staré svitky, již dávno zapomenuté a přesto tak důvěrně známé. Setkání s chrámových tancem je skutečně takové: oprašuje hlubokou moudrost, kterou máme zapsanou v paměťi našeho těla. Jediné, co je zapotřebí, je tuto paměť probudit zpět k životu, skrze ženský projev služby Bohu, skrze život samotný: skrze tanec.

Z historického hlediska je chrámovou tanečnicí žena – kněžka, zasvěcená do zákonitostí Země a Ducha. Skrze tanec rozeznívá píseň Věčnosti v těch, kteří ji sledují, a zaplňuje prostor energií posvátného, proměnlivého tady a teď.

Chrámové tanečnice byly trénovány v tvoření posvátné geometrie skrze postoje a pohyby těla v prostoru. Přísná, avšak ladná geometrie ženského těla je zaznamenaná v tanci starého Egypta, Indie, Číny, Bali, a dalších zemí. Posvátná geometrie v tanci měla za účel posvětit to, co je zde, skrze ztělesnění a napodobení toho, co je nahoře – tedy rituální formou. Chrámové tanečnice svým tancem provázely jakékoli důležité etapy v cyklu roku, oslavy a přechodové rituály.

Posvátná geometrie ženského těla

V dnešní době, kdy čím dál více žen cítí volání po znovunapojení na archetypální knihovnu svého těla, je více než potřebné toto volání vyslyšet a začlenit do současného života. Chrámový tanec nabízí možnost proniknout skrze vlastní, autentický prožitek k jádru Bytí, a zprostředkovat sílu tohoto prožitku světu, tak, aby byl schopen probudit se do vědomí své krásy a jedinečnosti.

Chrámový tanec má tu moc sjednocovat a sbližovat, znovu shledat v ženách své sestry. V dnešní době není podstatné dodržení dogmat, techniky a pravidel starověkých kultur, ačkoli jejich základní přehled může být důležitou součástí v procesu rozpomenutí; dnes je podstatné především vrátit se sama k Sobě, projevit úctu a vděčnost vůči životu, a v radosti oslavovat blaženost Matky Země a své Věčné Duše.

To je ženská podoba služby Bohu: v radosti z pohybu, v rytmu, v nezkrotné svobodě, v tvořivé síle. To je poselství, které současná společnost tolik potřebuje, aby se mohl proměnit společenský systém směrem k ohleduplěnjšímu, více lidskému modelu, který si uvědomuje, že vykořisťování Země se rovná vykořisťování člověka.

Chrámové tance – znovuobjevení posvátna ženskosti

Chrámový tanec je však jazykem duše a Ducha: není možné mu porozumět racionálně. Lidé mu nemusí rozumět, ale to nemění nic na tom, že působení energie-vědomí chrámových tanečnic mocně ovlivňuje kolektivní pole Země. Protože každý jednotlivec pracující sám na sobě je přínosem pro společnost, představte si tu sílu, znásobenou kruhem žen.

Ženy v současnosti potřebují navrátit vědomí své Síly, která je ve spojitosti s ženstvím z historického hlediska značně utlumená. Ona však navzdory tomu vždy byla a je, a chrámový tanec je jednou z možností, jak ji začít znovu zažívat a uplatňovat v životě. K tomu je zapotřebí rozpohybovat a promeditovat ty části těla, v nichž jsou nejvíce naakumulovaná ženská tramuata dávné minulosti: pánevní dno, břicho a hrudník.

Z mého pohledu je tento proces nezbytnou součástí chrámového tance současnosti, protože odblokování energií bránících plnému projevu ženského potenciálu je posvátnou službou sobě a své rodové linii. Tato doba nutně potřebuje, aby se ženy staly znovu ženami a cítily, co to znamená – skutečně autenticky, bez společenských, rodových, či spirituálních konceptů.

Proto je mým velkým přáním, aby se chrámový přístup k tanci stal nikoli dogmatickou, ale spontánní a hlubinnou meditací: rituálem, který může žena využívat ve svém životě pro podporu svých záměrů a směřování, a zároveň příležitostí, jak se propojit s dalšími ženami – sestrami, a uvědomit si skrze ně odraz sebe sama, Univerza a Matky Země.

La Que Sabe z celého srdce děkuje za článek Margot Saře Vanekové, podívejte se na její web: KŘIŠŤÁLOVÁ PLANETA

Chceš s námi tančit? Přidej se do naší AKADEMIE LA QUE SABE