BOHYNĚ V NÁS

Spousta žen v dnešní době stále po něčem pátrá, stále něco hledá, a stále není spokojena. Hledají různé věci a často i najdou něco, co uhasí jejich žízeň, ale pouze dočasně a tak pak hledají dál. Jsou z toho podrážděné, vzteklé, frustrované a smutné. Proč se jim stále nedaří najít “to něco”, co by uspokojilo jejich doslova vyhladovělou duši? Nemůže to být tím, že “to něco” hledají stále jen tam venku, mimo sebe?
 
 
Jeden z důvodů nespokojenosti žen může pramenit z toho, že jsou odtržené od vlastní nejhlubší přirozenosti, odtržené od instinktivního ‘já’, od ‘domova’. Ženská duše tak možná volá po oživení nejhlubší ženské podstaty, volá po bohatší výživě, po oživení dávných archetypů, volá po návratu k sobě samé!
 
Ztotožňuji se s tvrzením Clarissy Pinkoly Estés z její knihy “Ženy, které běhaly s vlky”, kde píše: “Ochabující ženská vitalita muže být oživena hlubinnými psychicko-archeologickými zásahy do trosek ženského podsvětí.”.
 

Co jsou to vlastně archetypy?
 
Archetypy patří k nejvyšším hodnotám lidské duše, jsou to univerzální vzorce v nevědomí, přítomny ve strukturách lidské duše od pradávných časů. Jsou vlastní každé lidské bytosti!
 
S archetypy úzce souvisí mýty. Mýty jsou v první řadě podle C.G. Junga psychickými manifestacemi zobrazujícími podstatu duše. Odhalují nám struktury skutečnosti a nespočetné způsoby bytí na tomto světě. Mýty odkrývají mystéria. Pokud ale není mýtus takto vnímán, upadá, stává se nesrozumitelným, až se z něj stává legenda či pohádka. Když jsou takto mýty oslabeny a zatlačeny do hlubokého nevědomí, jsou spolu s nimi i archetypy, v nich obsažené, uspány, až usmrceny.
 
Dnes tedy můžeme spatřit archetypy už jen v příbězích a pohádkách, ale, jak připomíná Miranda Gray v knize “Rudý měsíc”, “Původní význam příběhu je často k nepoznání změněn náhledem na ženu, tak jak jej prezentuje společnost ovládaná muži.”.
 
Archetypy bohyň ale stále přebývají v KAŽDÉ ženě na této planetě! Bohyně jsou (nejen) pro ženy nesmírně důležité, neboť jsou praobrazem jejich podstaty, podstaty, kterou je třeba mít v uctě a milovat ji! Pro ženu je to jedna z cest k tomu, aby se naučila vážit si sebe samé, aby odhalila svůj potenciál a začala jej vědomě prožívat. Díky archetypům mohou ženy probudit svou, do té doby, spící ženskou spiritualitu, mohou snáze nalézt svou vlastní cestu.

Annick de Souzenelle ve své knize “Ženský pól bytí, aneb tečka za Adamovým žebrem” zdůrazňuje, že neznalost mýtu vede k závažným problémům v celé společnosti a že, “nemůžeme bez znalosti mýtu objevit ani pravou tvář ženy, její tajemství, ani problémy, které dnes vyvstávají v souvislosti s jejím probuzením!”.