Co dělat, když mám pocit, že nic dělat nemohu

Oddat se. Mluvit. Hledat inspiraci. I kdybych měla pocit, že už mi nemůže nic pomoci, stejně to dál zkoušet. Nebojovat. Vypínat hlavu a mysl. Dostávat se více do těla, do srdce. Přát Lásku, vysílat Lásku, i když se mi zrovna nechce. A takto neustále dále a dále, až přijde onen moment.
 
Jasně vidím, že propady mě posouvají. Vždyť ano! Pokud by bylo vše dokonalé – dokonáno – pak by mě nic nenutilo objevovat sama sebe, svou jedinečnost, své poslání. Děkuji proto za pocity BEZMOCNOSTI, vedou mě totiž přímo k mé vnitřní MOCI. Jsem bohyně i člověk. Děkuji.
 
Najdětě pro sebe další Slova štěstí!