JSEM ÚŽASNÁ, JSEM ŠŤASTNÁ – inspirující příspěvek od Heleny Procházkové

JSEM ÚŽASNÁ

Děkuji, že jsem žena. Jsem veselá, rozverná, krásná, marnivá, ztřeštěná, nádherná, obdivuhodná, chaotická, nepředvídatelná, okouzlující, melancholická, něžná, romantická… Umím být i vášnivá, nespoutaná, náladová, smutná, rozladěná, nepříjemná… Ale hlavně dokážu být hned několika osobnostmi najednou. Jsem dokonalá právě tím, že jsem nedokonalá – jsem taková jaká jsem. A to je na tom všem nejúžasnější.

Všude čtete návody, jak být „zaručeně“ ta „nej“. Nejlepším receptem pro vnitřní i vnější krásu je být sama sebou. Není potřeba, aby Vás přijali ostatní, musíte se přijmout Vy sama.
Je pravda, že uvědomění si této skutečnosti mi trvalo hodně dlouho. Doposud jsem se snažila sama sebe stylizovat. Porovnávala jsem se s druhými, srovnávala se s jejich výkonem, krásou, zásluhami, povahou, přístupem k životu,… Tímto myšlením a postupem jsem však utlumila své vlastní já. Čím více se má skutečná povaha drala na povrch, tím více jsem se mermomocí snažila být někým jiným.
Nyní se učím být sama sebou a ne tou, která je vyžadována od mého okolí a nebo tou, kterou si snažím sama sobě vsugerovat.
Denně si uvědomuji, jak úžasná osobnost jsem – právě taková jaká jsem.
Každá z nás je jedinečná. Projevte ještě více ze sebe a objevujte svoji skutečnou podstatu a povahu.

Jsem rozhodnutá stát se fenomenální ženou.

Kdy se ženy přestaly cítit ženami a začaly se do něčeho stylizovat?
Proč ztrácíme to vzácné, co máme – svoji ženskost?
Proč žijeme životy jiných a neprožíváme naplno svůj nádherný, nespoutaný, ohromující, divoký, fascinující, vášnivý a omamně vonící život???

Každou ženu tvoří dvě povahy. První je civilizovaná, ta která je očekávána. „Civilizovaná“ plní své závazky, úkoly, očekávání druhých, chodí do práce, vydělává peníze, vychovává děti, je milující manželkou, skvělou milenkou. Druhá povaha je instinktivní. „Instinktivní“ je sama sebou – v souladu se svojí podstatou, nejintimnější povahou.
Navzájem se tyto povahy doplňují a tvoří nádherný celek.
Nelze se zaměřit pouze na jednu polovinu ženy a druhou zanedbávat. Každý jeden den se snažím rozvíjet obě své poloviny rovnoměrně. Usiluji o soulad.

„Civilizovanou“ povahu si dokáže představit každá z Vás.
Co se však skrývá pod „Instinktivní“? Dalo by se to pochopit z různých pohledů. Znamená to… Udělat něco pro sebe… Cítit se žensky… Dělat věci, při kterých jsem šťastná a naplňují mě radostí… Co třeba dělám já? (a nestydím se u toho za sebe) – začala jsem chodit na lekce street dance, chodím více v sukních a na podpatcích (výrazněji se maluji, nosím více šperků, bižuterie – více se zdobím), užívám si vášnivého sexu, tančím jako ztřeštěná po pokoji při (velmi) hlasité hudbě, na ulici si poskakuji do rytmu hudby ze sluchátek, běhám, dělám power yogu, čtu knížky a mnohem, mnohem více… A abych nezapomněla… Hlavně zažívám neuvěřitelné taneční párty, kdy si plně užívám, dodávám si zdravé sebevědomí a těším se obdivu, pozornosti a oslavy svého ženství.
A co napadá Vás? Co můžete pro sebe udělat?
Stačí se jen denně na chvilku zastavit a něco málo podniknout pro rozvoj svého instinktivního já.
Můžete jít „naostro“, vzít si ty mega-podpatky nebo úzké šaty, na které si připadáte moc stará-tlustá-nafouknutá (a přitom je to všechno jen ve vaší hlavě), vyrazit si bez podprsenky, projít se do lesa, popustit uzdu své sexuální fantazii, oslovit kluka jako první, užít si víkend bez dětí. Nebo konečně začít chodit běhat, cvičit aerobik nebo navštívit kurz malování, tvůrčího psaní, šití,…
Tohle všechno můžete – když se pro to rozhodnete.
… „Ten, kdo nechce, hledá výmluvy. Ten, kdo chce, hledá způsoby“…

Každý den je nový. Každý den je začátek. Každý den můžete udělat něco jinak, něco neotřelého.
Každý okamžik ve svém životě zažijete jen jednou – udělejte ho podle svých představ.

Napadlo Vás: „Ale co na to řeknou ostatní?“
Je velmi těžké pohnout se z místa. Ale jakmile se pohnete, uvědomíte si, že je to nejlepší rozhodnutí, které jste mohly udělat. To, že jste udělaly dobré rozhodnutí poznáte snadno – dostaví se pocit uvolnění, jakoby z Vás spadlo břemeno, ucítíte radost, euforii.
Pokud Vás mají rádi takové, jaká jste, je to dobře. A jestli ne, je to jejich smůla.

Pojďme být spokojené samy se sebou.

JSEM ŠŤASTNÁ

Uvědomila jsem si, že nejdůležitější na světě je pocit štěstí.
Ale jak ho docílit? Jak se cítit skutečně šťastná? Jak si udržet šťastnou náladu po celý den, po celý život?
Zjistila jsem, že šťastnou Vás neučiní manžel, přítel, těhotenství, nový dům, zásnubní prstýnek a ani nové šaty. Toto všechno Vás učiní šťastnou jen na moment – v tu danou chvíli.
Jak si tedy „zajistit“ trvalé štěstí?
Prozradím Vám tajemství… Šťastnou Vás neučiní nikdo jiný, než-li Vy sama.

V tuto chvíli, právě nyní, se můžete rozhodnout, že se chcete cítit šťastná. V tento okamžik můžete udělat první krok na své cestě za štěstím. Od tohoto kroku Vás dělí pouze rozhodnutí. Dovolte sama sobě cítit se šťastně!

Nejstabilnější pocit štěstí vychází zevnitř a nikoli z okolních podnětů.

Denně si kladu otázky, které mě vedou na cestě.
„Co dnes mohu pro sebe udělat?“
„Z čeho budu mít radost?“
„Co bych si přála dělat? Po čem skutečně toužím?“
„Čeho chci docílit?“
„Kým se chci stát?“
A pro mě nejdůležitější otázka: „Chci to skutečně já? Nebo si to pouze vsugerovávám, protože se to ode mě vyžaduje? Nebo si tento sen, cíl přivlastňuji tím, že se srovnávám?“
Udělejte něco pro sebe – denně věnujte sama sobě chvilku, kdy se zastavíte a zeptáte se sama sebe: „Je tento život, tato práce, tato činnost, cesta (a cokoli jiného) to, co si skutečně přeji?“
Obraťte se na své instinktivní já.

Krok za krokem si jdu za svým štěstím. Na své cestě narážím na lehká rozhodnutí, ale i na těžká. Ta těžká rozhodnutí, jsou zároveň i ta nejdůležitější.
Největší bolest si způsobujeme naší nečinností, stagnováním na místě, které nám nevyhovuje. Vyplatí se přetrpět chvilkou bolest spojenou se změnou, protože poté se dostaví cílený pocit radosti a zadostiučinění.
Pamatujte, že i malý krok se počítá!

Při kladení otázek se nezapomeňte sama sebe zeptat i na následující otázku.
„Co nechám odejít, aby mohlo přijít něco nového?“
Konec sebou vždy přináší nový začátek.

Abych se vydala na svou cestu za štěstím, potřebovala jsem sama sobě dovolit, že si to všechno zasloužím. Hodně pro mě znamenalo uvědomění si, že mohu mít všechno, co si přeji a po čem toužím.
Zasloužíme si plně prožívat každý okamžik svého života.
Zasloužíme si činit sama sebe šťastnou.
Zasloužíme si žít plně svůj život samy za sebe.
Zasloužíme si mít vše, co si přejeme.

Jakmile učiníme samy sebe šťastnou, máme dost sil na rozdávání štěstí kolem sebe – pro své milované, příbuzné, přátele, rodinu,…

Také jsem přišla na to, že když si vážím sama sebe, začali mě uznávat i lidé v mém okolí.

Dnes a denně si vytváříme takový život, jaký chceme.
Za pár let se každý jeden z nás otočí, a buď bude plakat nad tím, čeho všeho mohl docílit. Anebo budeme na sebe hrdí, za to všechno, čeho jsme docílili.

Všechno začíná rozhodnutím – první krokem.
Dovolte si cítit se šťastně a vydejte se na svoji cestu.

Helena Procházková