Vnímám všemi svými smysly. Potápím se do jejich hloubky, zapomínám na čas a prostor, na svou mysl, své názory, své zkušenosti, svá očekávání. To vše utichá. Zůstávám jen já a ty.
Cítím tvou sílu, ty cítíš mou jemnost. Dotýkám se tvé hrudi, tvých ramenou a ty hladíš mou kůži. Vdechujeme vůni jeden druhého. Taju, tvé svaly se napínají. Hltáme přítomnost plnými doušky, necháváme se unášet. Nejde nám o uspokojení, ale o naplnění, o sílu okamžiku, o intenzitu prožitku, o fascinaci odlišností. Vše se děje samo a tak, jak má.
Slyším tvůj dech, naše pohledy se dotýkají. Vše chutná jinak. Už nejsem jen já a ty, ale vše. Rozplýváme se v nesmírné jednotě. Opojeni krásou přítomného okamžiku, vděčni za smyslnost, která nám lidem byla dána, abychom se skrze ni dostávali do extatických hloubek. Děkuji.
SLOVA ŠTĚSTÍ, SLOVA ŠTĚSTÍ, SLOVA ŠTĚSTÍ