Stává se to. Někdo nám ublíží, zklame nás, rozčílí, zradí. A my potom pykáme za to, co udělal někdo jiný, nosíme si s sebou zahořklé emoce a v noci se budíme nutkavými myšlenkami o nespravedlnosti světa. Ale to za to nestojí. Druhé nezměníme, ale sebe můžeme měnit každý den, každou minutu. My máme na výběr, my můžeme volit, zda se budeme dál “užírat” a nebo …
Zavírám oči, představuji si, jak ony bolestivé události a lidi s tím spojené zabaluji do úhledného balíčku, na vrch dávám červenou mašli a posílám je pryč a balíček se ode mě vzdaluje a vzdaluje a já mu s láskyplným úsměvem mávám: “Na shledanou! Mě do života, milý balíčku, nepatříš.” Přijímám vše tak, jak je. Přijímám lidi, kteří mě zranili. Přijímám bolestivé okolnosti. Všichni ve svém životě dělají, co mohou. Přijímám to a dovoluji si odpoutat se a znovu své srdce zalít Láskou a radostí a v noci klidně spát. Děkuji.
Více Slov štěstí najdete zde.